Rady k tvoření postav

Jak začínáte, když vytváříte nové příběhy? Když hledáte typ příběhu, který budete vyprávět... Já jsem to dělal, když jsem chodil do školy, tak, že než jsem začal vytvářet film, sám sebe jsem se ptal, pokud bych mohl jet na dovolenou kamkoliv, kam bych jel? Rád bych navštívil středověký hrad. Bylo by to skvělé místo k vyprávění příběhu. Nepotřebujete nutně začít námětem nebo zápletkou, klidně nejdřív vymyslete prostředí, a potom začněte přemýšlet o postavách a tom, co chtějí. A možná je to hrad, který je příliš nudný, takže musí najmout draka, aby je napadl. A tak budeme dělat konkurz na roli draka. A pak odsud pokračujete. Pokud nevíte, tak prostě nechte svoji mysl vyrazit na dovolenou. Skrze vyprávění, zvlášť u animace, můžete jít kamkoliv, kam vás mysl zanese. Občas je zábava přemýšlet nad tím, co byste chtěli vidět, na co byste se chtěli koukat? Co je to něco, pro vás osobně, na co byste řekli: "rád bych se podíval na podobný film" a vytvořili ho. I když to není perfektní, je skvělé do světa prostě vypustit osobní příběhy. A je dobré se dívat i na jiné filmy pro nápady, inspiraci, strukturu, jak fungují věci, jaké problémy můžou mít, vždy se ale snažte držet svých pocitů a pracujte na tom, co je pro vás osobně důležité. Nějaké rady pro nováčky? Chodil jsem na Institute of the Arts v Kalifornii. Školu založil Walt Disney speciálně pro animátory. Studoval jsem animaci postav. A jedna z věcí, které se naučíte v Cal Arts je, že máte profesory, kteří jsou skvělí, jsou profesionálové, ale lidé, od kterých se opravdu učíte, jsou vaši spolužáci. To jsou lidi, se kterými trávíte každý den čas, říkáte si vtipy, zjišťujete, jestli nejste vtipní, jestli umíte představovat své příběhy, a uvědomíte si třeba "nedokážu rozesmát JJe." Možná bych mohl udělat tenhle příběh trochu vtipnější. A dodnes když si navzájem nadhazujeme scény, občas zapomeneme na to, že je budeme ukazovat miliardám lidí na světě, a my se jen snažíme rozesmát režiséra a naš příběhový štáb. Protože nakonec jsme jen lidé, kteří si navzájem vypráví příběhy. Když vyprávím příběh druhému člověku vyjeví se různé další věci, aniž bych to chtěl, při samotném vyprávění. Příběh začíná ožívat. Postavy začínají ožívat. Kromě toho vám osoba, která si váš příběh vyslechla, poví, co si o něm myslí. Připomínky zdarma. Pomáhají vám udělat váš příběh a vaše postavy lepší. Takže proto vám všem radím, pokud vytváříte příběh a chcete ho vylepšit, pořád vyprávějte svůj příběh, znovu a znovu. A budete překvapeni, jak moc se vaše postavy a váš příběh za tak krátkou dobu zlepší, a nemusíte s tím sedět sami v pokoji, přemýšlet nad tím, jestli je to dobré nebo špatné někdo vám to může říct. Další velmi důležitá věc, kterou zjišťuji, čím víc pracuji v tomhle průmyslu, je, že je plný úžasných umělců, a vy se musíte neustále snažit přijít na to jak vynikat. Myslím, že nejlepší způsob, jak toho dosáhnout, je méně se starat o to, co po vás lidi chtějí, a prostě se snažit vyjádřit sebe sama co nejlépe to jde. Všechno, co jsem se dozvěděla ze stáže, ze zkušeností, které mám v portfoliu, je vracet se zpět a přemýšlet nad tím, co mě dokázalo rozesmát, nebo o věcech, které moji sourozenci dělali a které mě rozesmívaly. A zkusila jsem to přenést do příběhu. A lidi se ptají: "jak tě to napadlo?" A já odpovídám: "nenapadlo, to jsem prostě já a moje zkušenosti". A lidem se to líbí, reagují a chtějí víc a myslí si, že to bylo zábavné, nápadité a nové. Myslím si, že nejlepší rada, kterou mohu dát, je: uvědomte si, co vás ovlivňuje ve vašem životě a zkuste to využít ve své tvorbě. Myslím, že je důležité myslet na to, pokud se snažíte získat práci někde jako v Pixaru, abyste byli sami sebou. Vím, zní to jako klišé, ale je to velmi důležité. Je tu samozřejmě hodně neuspěchu. Často se vám to nepovede. Často si budete myslet, že něco funguje, a přitom to nefunguje. To je asi ta nejdůležitější věc, která se vám jako vypravěči může stát. To, když věci nefungují. A když fungují jen tak trochu. Vždy se chcete zlepšit a zlepšíte se jen tehdy, když se budete dál snažit.