Perlinův šum (1D)

Výborně! Ukázali jsme si křivku, která znázorňuje odstín a jas. Jas závisí na ose y neboli na rozsahu křivky. Nezapomeňte, že naším cílem je vzory zobrazit v různých rozlišeních. První křivka zobrazuje pouze vzory nízkého rozlišení. Dá se říci, že jde o hrubý náčrt. Ke křivce proto musíme přidat variaci vyššího rozlišení. Jedná se o drobnější detaily v rozsahu. Dosáhneme toho jednoduše spojením dvou křivek. Stačí například původní křivku přidat ke druhé křivce. Výsledkem bude tato konečná křivka. Skvěle. Z matematické stránky prostě spojujeme osy y. Program jsme upravili tak, abychom to mohli zkusit. Nahoře je křivka nízkého rozlišení, je stejná jako v minulém cvičení. Dole vidíme novou křivku, která je tvořena dvěma původními křivkami. Je to křivka vyššího rozlišení, protože obsahuje více detailů. Budeme jí říkat křivka středního rozlišení. Můžeme v tom pokračovat. Tady vidíme třetí křivku. Je vytvořena spojením dvou křivek stlačenými do sebe stejným způsobem. Je to křivka vysokého rozlišení, obsahuje nejdetailnější variaci. Dole vidíme výsledek sloučení všech těchto křivek. Vidím posuvníky rozsahu, to je něco! Ano, ty určují, do jaké míry jednotlivá rozlišení ovlivňují výslednou křivku. To znamená, že posuvník na hodnotě nula ve výsledné křivce nebude zahrnut. Vysoké číslo křivku naopak ovlivní hodně. Tento proces mimochodem vyvinul Ken Perlin v roce 1988, proto se této variaci říká Perlinův šum. Jeho objev byl použit téměř ve všech animovaných filmech za posledních 20 let. Teď je řada na vás. V dalším cvičení zjistíme, jak rozumíte křivkám multirozlišení. Pak se můžeme přesunout k dalším dimenzím. Chceš Perlinově šumu něco dodat? Kromě stínování se vzory šumu používají také k úpravě vlasů. Perlinův šum a další druhy šumu používáme k úpravě délky vlasů, jejich šířky, upravenosti a dalších parametrů. Můžete je vidět skoro všude, Špuntovy vlasy v Hodném dinosaurovi jsou dobrým příkladem. Bezva!