If you're seeing this message, it means we're having trouble loading external resources on our website.

Pokud používáš webový filtr, ujisti se, že domény: *.kastatic.org and *.kasandbox.org jsou vyloučeny z filtrování.

Hlavní obsah
Aktuální čas:0:00Celková doba trvání:4:08

Transkript

Kde jsi vyrůstala? Vyrůstala jsem v Uruguayi. Uruguay se nachází mezi Brazílií a Argentinou. Žijí tam asi tři miliony obyvatel. Jak ses dostala do Pixaru? Vůbec jsem neměla zkušenosti. Začala jsem tady pracovat hned po škole. Vystudovala jsem dvouobor, elektrotechniku a výtvarná umění. Jsem kreativní ale zároveň i analytická. Mám ráda umění ale i techniku. Když jsem zjistila, že existuje práce, ve které jde obojí zkombinovat, zaujalo mne to. A pak jsem šla na pohovor k Edovi Catmullovi, který byl tehdy ředitelem Pixaru. Chtěla jsem potkat autora učebnic, ze kterých jsem se na vysoké učila. Takže jsem na ten pohovor šla a vzali mě. Co z umění tě zajímá? Na vysoké škole jsem se zajímala o sochařství. Tím směrem jsem se chtěla vydat. Pracovala jsem hodně s hlínou, potom taky s papírem ale i s drátem. Ke konci jsem se začala zajímat taky trochu o počítačovou grafiku. Když jsem přišla do Pixaru, chtěla jsem být animátorkou, ale ti, co vědí nejlíp, rozhodli, že bych se hodila na technickou pozici, když jsem vystudovala techniku ale i umění. Jaká byla tvá první pozice? Jako první jsem pracovala jako technická režisérka světel u Geriho hry. Co jste měla na této pozici na starosti? Technický režisér má na starosti rozmístění světel, jako v takovém divadle. Umístí je tam, kde chce, aby bylo světlo a aby postava vypadala tak hezky. To je náplní práce. Klademe důraz na příběh a na to, co chceme divákům sdělit. Proto něco vypadá hezky, něco zase strašidelně, prostě tak, jak je zrovna potřeba. Na čem jsi pracovala posledně? Pak jsem začala pracovat na stínování. Pracovala jsem na stínování rekvizit, ale také scén a poslední dobou dělám stínování postav. Taky jsem byla vedoucí tvůrkyně stínování u filmu Hodný dinosaurus. Při stínování vytváříme povrch objektů, aby vypadaly jako opravdové. Nejdříve dostaneme modely, což je jen takový bílý plast, který pak díky stínování vypadá tak, jak má. Třeba na kládě chcete mít vzor, který připomíná dřevo. Taky si musíte určit, jak bude daný povrch reagovat na světlo. Jestli je třeba hrbolatý, jestli odráží světlo, jestli je hladký, nebo jestli dřevo trochu světlo pohltí do sebe, poodráží se uvnitř a pak se odrazí pryč. Při vymýšlení takové interakce je zahrnuto hodně výpočtů. Třeba jak osvětlení reaguje na daný povrch a jak ho lidské oko vnímá. Častokrát je to vtipné, protože naše vize toho, jak by měla věc vypadat, je zcela odlišná od té vhodné pro obrazovky. Někdy když tak jedu autem a zahlédnu na nebi mrak, pomyslím si, že kdybych ten mrak přenesla do počítače, tak by nevypadal správně a diváci by nevěřili, že je to mrak. Ale přesně tak vypadá mrak na nebi. Častokrát tak musíme rozlišovat mezi naší představou a skutečným vzhledem mraku. Jak trávíš volný čas? Ve volném čase ráda vařím, připomíná mi to zážitky z cest. Je to dobrodružství. Takže vařím vážně podivná jídla, na která ostatní nejsou zvyklí. Ráda zkouším nové ingredience a taky věci, které ani nedokážu vyslovit. Co bys nám poradila? Nebojte se přiznat, že něco nevíte, protože jen tehdy se zdokonalujete. Nebojte se chybovat, protože jen tak se něco naučíte. A nevzdávejte boj o něco, o co se doopravdy zajímáte a máte rádi. To je nejdůležitější, protože když děláte něco rádi, budete díky tomu šťastní i v budoucnu.