Barevný kontrast

- Zatím jsme mluvili o barvách z hlediska vlnové délky světla a barevných receptorů. To je ta fyzikální stránka barev. Teď se přesuňme ke stránce týkající se vnímání. Právě jsme se dozvěděli, že každá barva má odstín, sytost a světlost. Barvy se ale v našem světě objevují společně s barvami jinými, což může velmi ovlivnit to, jak vypadají. Tady se také mohou začít dít velmi podivné věci. Podívejte se například na tento obrázek. Všimněte si těch dvou vnitřních barevných kruhů. Ten nalevo vypadá zeleně. Ten napravo vypadá modře. Mají různou barvu, že? Ne. Pokud dáte pryč ostatní barvy, uvidíte, že ve skutečnosti mají barvu stejnou. A nejen barva nás může klamat. Také odlišné úrovně jasu ovlivní, jak obraz vnímáme. Podívejte se například na tento obrázek ve stupních šedi. Podívejte se blíže na tyto dva čtverce – A a B. Jeden je osvětlený černý čtverec. Ten druhý je světlý čtverec ve stínu. Myslíte si, že jsou to různé odstíny šedé? Ani náhodou. Ukážu vám to. Ve skutečnosti je to ten stejný odstín šedé. Takže je zřejmé, že ne vše je takové, jak se zdá. To, jak vnímáme kontrast nebo jas, hodně záleží na okolním obraze. A to nás přivádí zpět k tomu, jak mozek zpracovává obrazové signály, které do něj přicházejí. Struktura našeho zrakového systému je uzpůsobena tak, abychom byli schopni dělat důležité věci, jako je přežít. Ale klíčovou vlastností pro přežití je schopnost velice rychle identifikovat nebezpečí. To vyžaduje schopnost rychlého přeorientování naší pozornosti, když potřebujeme. Náš mozek tohle dělá automatickým přeorientováním naší pozornosti při dramatických změnách barvy, jasu nebo pohybu. Tomuto rozdílu v barvě nebo nasvícení říkáme kontrast. Naše mozky jsou naprogramované, aby si všímaly, když spolu barvy kontrastují. V oddělení pro úpravu barev můžeme upravit kontrast celého obrazu použitím posuvníku pro kontrast. Dělá se to zvýšením nebo snížením rozdílu jasu nebo úrovně nasvícení obrazu. Všimněte si například, že levá polovina tohoto obrazu má nižší kontrast než pravá. Dosáhnout správné úrovně kontrastu je ve filmech Pixaru velmi důležité. Například na konci filmu V hlavě je scéna v Řídícím centru, kde se postava Hněv opravdu hodně rozzuří, a k umocnění pocitu, kdy mu plameny šlehají z hlavy, je pozadí obrazu ztmaveno, aby byl rozdíl kontrastu v té chvíli opravdu poměrně dost extrémní. Taková rozhodnutí dělá hlavní kameraman. Familiárně jim říkáme DP (Director of Photography). Každé rozhodnutí, které se týká barev nebo nasvícení jakéhokoli druhu, zahrnuje DP. Další skvělý příklad je z filmu Příběh hraček 3. Medvěd Mazel je v celém tomto záběru jediná skutečně růžová věc na scéně. Je to celé o emoci lásky mezi Mazlovou majitelkou a medvědem. A pak, když se medvěd ztratí, je na konci scéna, kde se Mazel dívá oknem na svou majitelku a medvěda, který ho nahradil. A o co jsme se tady snažili je to, aby se původní Mazel zdál daleko méně růžový než nový medvěd, který je nyní v centru veškeré pozornosti a lásky. A zvýraznění toho rozdílu, jak růžový každý z nich je, bylo pro celkovou emoci velmi důležité. V dalším cvičení budete mít šanci si pohrát s kontrastem.