Barevné scénáře

Když už víte, jaké role může světlo hrát a také jak může být využito k tomu, aby prozradilo něco o postavách, můžeme se podívat na celý proces osvětlování filmů u Pixaru. Asi jste už slyšeli o scénářích, ale znáte barevné scénáře? Právě stojím před barevným scénářem filmu Coco. Barevný scénář je soubor obrázků z každé scény. Barevný scénář prozrazuje, jak budou jednotlivé momenty osvětleny a ukazuje jejich barevná a hodnotová schémata. Barevný scénář také ukazuje barevnost scén v porovnání s ostatními scénami. Ukazuje vývoj barev a světla v příběhu. Díky scénáři všichni vědí, jak se bude příběh dále vyvíjet a to samé platí pro barevný scénář a osvětlení. Abyste lépe pochopili, jak barevné scénáře vznikají a jak jsou při natáčení používány, více vám o nich řekne Danielle a Bill. Jak přemýšlíte nad barevnými scénáři? Pracujeme s barevnými scénáři, což je skvělý nástroj, díky němuž můžeme vizuálně naplánovat celý film ještě než se do něj pustíme. Máme nějakou představu o příběhu, která se sice neustále mění, ale tvoříme vizuální plán. Postupujeme tak, že si vytvoříme emociální linku filmu. V případě Coco je to graf emocionálních bodů, kde značíme pozitivní a negativní události. Jsou to nejdůležitější momenty filmu, na které nesmíme zapomenout, některé scény nejsou tak emocionální, ale určují atmosféru. Značíme si tedy ty nejdůležitější momenty v příběhu. V Coco jsme představili říši živých a říši mrtvých a jednou z našich prvních myšlenek je, v čem budou odlišné. Říše živých je plná teplých barev, je to prašné mexické městečko zalité sluncem. Naopak říše mrtvých je plná barev, ale používáme v ní chladné barvy měsíce a modré a fialové tóny. Za jeden z nejdůležitějších momentů v barevném scénáři Coco považuji například scénu, kde zjistíme, že de la Cruz je záporná postava. Je nutné, aby tento moment byl vizuálně výrazný, stejně jako scéna s babi Coco na konci filmu. S takovými scénami musíme počítat hned od začátku. V případě scén, které nejsou emocionálně vypjaté, vizuálně se naopak jedná o obyčejné scény. Je to například scéna na úřadě pro rodinná setkání. Naším cílem bylo vytvořit pocit, že se scéna odehrává třeba na úřadě pro motorová vozidla, kde je takové nevýrazné, byrokratické osvětlení. V říši mrtvých je to místo… s tím nejobyčejnějším osvětlením, je v něm nejméně barev. Postupně tak nacházíme momenty, které musíme odlišovat a naučit se, jak v nich dělat rozdíly. Můžete nám ukázat příklady barevných scénářů? Jmenuji se Bill Cone a u Pixaru pracuji jako vedoucí výpravy. Vedoucí výpravy je odpovědný za vizuální stránku filmu. V těchto příbězích často nastane nějaká změna, například když se postava přesune z jednoho prostředí do jiného nebo se přihodí nějaká událost, postava má třeba nehodu, změní práci, zamiluje se… V příběhu jsou to momenty, které vidíte. Kdyby příběh vypadal jako rovná čára, nebyl by to dobrý příběh, musí se měnit. Najdete je jednoduše, stačí se zamyslet, co postava v příběhu zažívá. Jsou to klíčové momenty, které musíme najít a vizualizovat. Můžu vám ukázat příklad toho, jak jsem vybral určité momenty ve filmu a sestavil z nich stručný barevný scénář. Toto je film Auta 3. Na začátku filmu má McQueen rozjetou slibnou kariéru a cítí se dobře, ale pak začne prohrávat závody. Můžete si všimnout, jak světlý je první snímek a postupně se dostaneme k temnějším barvám. Má pak strašlivou nehodu. Můžeme to shrnout takto: život je skvělý, někdo mě porazil, měl jsem vážnou nehodu a vracím se do Kardanové Lhoty, kde se snažím dát dohromady. Tady ukazujeme zimní osvětlení s temnou oblohou. Takže i celovečerní film můžeme shrnout do takového formátu. Je to krásný pocit, když film zjednodušíte do co nejmenšího počtu obrázků a uvidíte celý film najednou. Skvělý příklad použití barevného scénáře je VALL-I. Hlavní myšlenkou je, že jsme na znečištěné Zemi 700 let v budoucnosti. Vše musíme vyprávět vizuálně, protože v prvních asi 30 minutách filmu není tradiční dialog. Jeden z hlavních momentů této části filmu nastane, když VALL-I najde rostlinku. Plán vedoucího výpravy byl takový, že na celé Zemi nebude zelená barva, vůbec nikde. Na diváky má velký vizuální dopad, když VALL-I najde rostlinku, protože asi 30 minut neviděli žádnou zelenou. Rostlinka tak vyvolá hlubokou emocionální reakci, protože se jedná o první rostlinu, jež se na Zemi za po dlouhé době objevila. To je jeden ze způsobů použití barevného scénáře, barvy a světla k vyvolání emocionální reakce. Rady k tvorbě barevných scénářů? Je důležité se nezaplést do detailů. Pokud je to možné, je lepší vybrat co nejméně momentů. Když nad tím přemýšlíte tak, že příběh má začátek, střed a konec, dalo by se říci, že můžete vybrat klidně tři obrázky, ale ve filmu se dějí i určité změny, konflikt a rozřešení. Tyto momenty v příběhu najdete hned při čtení scénáře. Ideální je vybrat maximálně 20 obrazů. Můžete vybrat například 12 momentů v příběhu, v prvním, ve druhém i ve třetím jednání mít čtyři takové momenty. Je to dobrý začátek, ale barevný scénář může být i delší. Když jej ale uděláte co nejkratším to jde, vznikne pravděpodobně nejsilnější přehled vašich nápadů. Barevné scénáře tedy hrají důležitou roli v ujasnění a sjednocení barev a světel filmu ještě než se začne osvětlovat. V dalším cvičení budete mít možnost analyzovat skutečné barevné scénáře studia Pixar. Zkusíte si také vytvořit vlastní barevný scénář. Bavte se!