Hlavní obsah
Informatika – Počítače a internet
Logické členy
Přenos informací v počítači zajišťují dráty, které reprezentují hodnoty 1 a 0. Počítače potřebují způsob, jak s hodnotami 1 a 0 manipulovat, aby nakonec mohly provádět složitější operace, jako je například vypočítat 50. číslici .
Pro práci se vstupními hodnotami 1 a 0 používají počítače logické členy. Logický člen přijímá vstupy a pak dle jejich stavu vrací výstupy.
Člen NOT
Nejjednodušším členem je člen NOT, který je znám také jako invertor. Přijímá jeden vstup a jako výstup zobrazí jeho opačnou hodnotu.
Pokud bude vstup , výstup bude :
Pokud bude vstup , výstup bude :
Invertování hodnoty se může jevit jako triviální operace, ale v počítačích lze kombinací několika menších operací vybudovat vysoce sofistikovanou logiku.
Člen AND
Všechny ostatní logické členy operují s větším počtem vstupů. Člen AND přijímá dva dráty a pokud jsou oba tyto dráty "zapnuté" (označeno jako , pak jako výstup vrací :
Pokud je jeden z drátů ve stavu "vypnuto" (označeno jako ), pak je výstup :
AND je typ operace Boolean, operace přijímající vstupní hodnoty, které jsou buď "true" (pravda) nebo "false" (nepravda), které jsou následně vyhodnoceny ve formě výstupu jako "true" (pravda) nebo "false" (nepravda) na základě jejich logického zpracování. U logických členů je pravda reprezentována jako , nepravda jako .
Jedním ze způsobů, jak logické operace uchopit, je vytvořit si pravdivostní tabulku všech možných vstupů a výstupů. Zde je pravdivostní tabulka pro člen AND:
Vstup A | Vstup B | Výstup |
---|---|---|
Pravda | Pravda | Pravda |
Pravda | Nepravda | Nepravda |
Nepravda | Pravda | Nepravda |
Nepravda | Nepravda | Nepravda |
Všimni si, že máme pravdivý výstup pouze u jednoho řádku - k tomu totiž dojde pouze tehdy, jsou-li oba vstupy pravdivé.
Pravdivostní tabulku si můžeme napsat i za použití a , abychom tak zůstali věrni počítačové terminologii:
Vstup A | Vstup B | Výstup |
---|---|---|
Opět zde máme pouze jediný řádek s výstupem .
Co kdybychom to chtěli opačně, člen s většinou výstupů ? Na to máme další člen!
Člen OR
Logický člen OR přijímá dva vstupy a pokud je jakýkoli z těchto vstupů , vrací výstup :
Podívejme se na pravdivostní tabulku členu OR:
Vstup A | Vstup B | Výstup |
---|---|---|
Jak vidíš, je výstupem pro každý řádek kromě jednoho. Člen OR vrací výstup pouze v případě, že jsou oba vstupy .
Logická úvaha
Možná ti pomůže, když fungování členů převedeme do běžné, lidské řeči.
Vezmi si člen OR. První vstup reprezentuje "venku prší", druhý vstup reprezentuje "jdeme na túru" a výstup reprezentuje "měli bychom si obout boty".
Pokud venku prší NEBO (OR) jdeme na túru, měli bychom si obout boty. Můžeme to vyjádřit o něco techničtěji: Pokud je pravda, že "venku prší" NEBO (OR) je pravda, že "jdeme na túru", pak je pravda, že "bychom si měli obout boty".
To znamená, že pokud venku prší (bez ohledu na to, zda jdeme na túru), měli bychom si obout boty. Pokud jdeme na túru (bez ohledu na to, zda venku prší), měli bychom si obout boty. Boty bychom si dle tohoto členu neměli obout pouze tehdy, když venku neprší a nejdeme na túru.
Samozřejmě jde o velké zjednodušení komplikované logiky, kterou lidé při obouvání bot aplikují, ale jde o pěknou demonstraci toho, že je logika něčím, co se váže i ke "skutečnému světu" mimo svět počítačů.
Jaká je skutečnost
Logické členy, které jsme si zde představili, jsou abstraktními reprezentacemi skutečných zařízení. Logický člen popisuje jakékoli zařízení, které může vzít hodnoty nebo a vrátit výstup nebo podle své pravdivostní tabulky.
Ve většině moderních počítačů jsou logické členy sestrojeny pomocí tranzistorů doplněných o další elektrické komponenty, jako jsou rezistory a diody. Vše je to spojeno dohromady tak, aby se zajistila přeměna vstupů dle očekávání.
Za použití trochy elektronického zařízení můžeš sestavit svůj vlastní logický člen, jak můžeš vidět v tomto videu. Zde je ukázka doma vyrobených obvodů pro členy AND a OR z uvedeného videa:
Pokud rozebereš svůj vlastní počítač (nedělej to!), na nic podobného tam nenarazíš. Naše vysoce výkonné počítače totiž vyžadují miliardy logických členů, takže jejich výrobci přišli na to, jak udělat elektronické díly velmi malé. Můj Apple Mac má 5,6 miliard tranzistorů, které jsou široké pouhých 14 nanometrů.
Logické členy můžeme chápat a používat, aniž bychom potřebovali vědět, jak přesně jsou implementovány. To vše díky abstrakci, která nám umožňuje ignorovat detaily a zaměřit se na vyšší úroveň fungování.
Další zdroje
Ve skutečnosti jsou členy NAND a NOR známy jako univerzální logické členy, což znamená, že s použitím členu NAND nebo NOR můžeme vyrobit jakýkoli jiný člen. Výrobci počítačového hardwaru preferují použití členů NAND, a to kvůli jejich univerzálnosti a snadnosti výroby. Tvůj počítač uvnitř svých obvodů s velikou pravděpodobností obsahuje miliony logických členů NAND.
🙋🏽🙋🏻♀️🙋🏿♂️Máš k tomuto tématu nějaké dotazy? Rádi ti je zodpovíme — zeptej se v sekci pro dotazy níže!
Chceš se zapojit do diskuze?
Zatím žádné příspěvky.