Hlavní obsah
Růstové nastavení mysli
Evokace: Růstové nastavení mysli
Toto je středoškolská verze aktivity #2: Růstové nastavení mysli. K této aktivitě LearnStorm růstového nastavení mysli existují 3 části. Pro zadání této aktivity vaší třídě přiřaďte všechny 3 části.
V minulé aktivitě jsme se dozvěděli, že naše mozky dokážou růst a že za jejich růst jsme zodpovědní my. Je ale důležité porozumět různým překážkám, které nám mohou stát v cestě, a naučit se je překonávat.
Po dokončení této aktivity budeš umět:
- Všímat si svých negativních vnitřních monologů,
- rozlišovat mezi růstovým a fixním nastavením mysli,
- nastartovat růst svého mozku tím, že se rozhodneš naslouchat růstovému nastavení mysli a jednat podle něj
Toto jsou Sam a Mia.
Zkus si vzpomenout, jaké to pro tebe bylo, když ses poprvé učil/a, jak vypočítat rovnici. A pak si přečti příběh o Mie a Samovi a o tom, jak se liší jejich přístup k učení matematiky.
První týden
Paní učitelka Miu a Sama učila počítání jednoduchých rovnic.
Případ A: Samovi vždy přišlo, že je na matematiku dobrý. Matematika mu jde a rád se s tím tak trochu vytahuje.
Případ B: Mia si nikdy v matematice moc nevěřila. Své učitelce i své nejlepší kamarádce Liz už někdy řekla: "Prostě na matiku nejsem".
První test
Na konci prvního týdne Sama a Miu čekal test na rovnice.
Případ A: Sam prošel úplně bez problému. Pomyslel si: "Jak jinak, však jsem v matice dobrej."
Případ B: Mie se to ale příliš nepodařilo. Pomyslela si: "Už je to tak no. Prostě na matiku nejsem."
Druhý týden
Další týden už se učili řešit složitější rovnice.
Případ A: Druhý týden si Sam hned v pondělí řekl: "Na matiku jsem dobrej, určitě mi to půjde." Ale nakonec mu to tak skvěle nešlo. Začalo mu to dělat trochu potíže a napadlo ho: "Možná mi složitější rovnice ani nepůjdou, možná prostě na matiku nejsem. Je to na mě moc těžké." Když se ho vyučující snažila povzbudit, řekl jí na to: "Stejně ten test v pátek nezvládnu, tak proč bych se měl vůbec snažit?"
Případ B: Miu odradilo to, jak jí to první týden nešlo. Výuka navazovala na to, co se naučili první týden, a tak si myslela, že jí to určitě jít nemůže. Vůbec se jí nechtělo na matematiku jít, už už se chystala jít pryč. V tom ale potkala kamarádku Liz, která ji zastavila a přivedla do třídy. Liz Mie říkala: "Pojď, budeme se učit společně!"
Mýtus: mít na matiku mozek
Liz Mie řekla, že nic takového jako mít nebo nemít mozek na matiku neexistuje. Náš mozek se mění a když ho procvičujeme, tak sílí. Některé věci se nám učí hůř a trvají nám déle než jiné, ale to ničemu nevadí. Každý jsme jiný.
Sam a Mia v pátek psali test a oba ho jen tak tak udělali. Paní učitelka jim nabídla, aby si ho v pondělí zkusili napsat znovu.
Případ A: Sam přišel domů a rodičům řekl: "Jo, sice jsem ten test neudělal, ale stejně ho neudělal skoro nikdo. Rovnice jsou prostě moc těžké." A pokračoval: "Stejně jsem pořád nejchytřejší ze třídy. Ostatní měli ještě míň bodů než já." A na test se už neučil.
Případ B: Mia přišla domů a rodičům řekla: "Jo, ten test jsem neudělala, i když jsem se hodně učila, ale vidím, že i tak jsem se něco naučila. Když budu ještě cvičit, myslím, že to příště zvládnu." Šla nahoru do pokojíčku a začala se připravovat na test. Ráno pak zašla za paní učitelkou na doučování. Taky si domů pozvala Liz, aby se na látku podívaly společně.
Na chvilku se zastav a zamysli se
- Kdo si myslíte, že uspěl při opravě testu další den?
- Co si myslíte, že by se mohlo stát jinak, pokud by Sam změnil způsob, jakým přemýšlel o rovnicích?
Máš hotovou první ze 3 částí této aktivity.
Chceš se zapojit do diskuze?
Zatím žádné příspěvky.